|
"Hodně
příjemný větřík..."
Ecstasy Of St. Theresa- Pražský projekt složený z dvojice Jana P.
Muchowa a zpěvačky Kateřiny Winterové rozhodně patří mezi ty
nejlepší taneční projekty České republiky. A pokud tomu tak není
dnes, tak věřte, že v dobách vydání alba In Dust 3 tomu tak
rozhodně bylo. A určitě to nebude náhoda, že si tvůrci filmu
"Samotáři" vybrali právě jeden pilotní track z tohoto
alba, aby ho ve vší kráse použili i ve svém filmu.
Jako by tu jejich hudba byla prostředím, jež se do paměti zapíše
mlhovinovými tvary a barvami. Nepříliš hlučný a jemný větříček,
který pouze propluje hlavou a zanechá pár not, které jen ztěží
potom z uší vyklepete. Možná právě takhle by se dalo celé album
popsat, ale tolik stručnosti, co je obsaženo v předchozích slovech
na albu rozhodně nehledejte.
Dalo by se říct, že každá z deseti skladeb na albu má svým způsobem
jinou strukturu. Tradičnějším písním se blíží především Just
A Fade, singlovka Neon nebo Dumb It. Nádherné
melodie a motivy rafinovaně vystupují z řetězců tryskavých i šumivých
zvuků, nedočkavých rytmických koláží, anebo se vynořují, jak říká
sám Muchow, ze závanů kosmického vánku. Tvůrce přitom stále dbá
na hudební děj, a tak ¨Vám docela logicky bude připadat album hodně
rozmanité. Když se však hodně zaposloucháte, zjistíte, že tónu
není zase tak mnoho a že album působí jako jeden celek, který moc
dobře dává smysl. Zkrátka- tvůrce se nenechává unášet jen
jedním zvukem nebo stejným rytmem a zve si hosty. Album stejně jako
obsahuje svižné a velice chytlavé skladby, tak také představuje i
pomalejší a více rozezpívanější skladby. Nejlépe je vystihuje
meditační fantazie Noises Of Silence, ponořená napůl do
ticha. No, když jsem tohle slyšel poprvé, uvědomil jsem si genialitu
a dokonalost týhle skupiny. Jemně štiplavé tóny s doprovodným hekáním
a jemným šeptáním dává albu tu správně magickou a
"kosmickou" atmosféru. Symfonie tónů a vrstvených rytmů
se odehrává ve skladbě Ikarie XB 1, kterou Muchow zamýšlí
jako poctu Bedřichu Smetanovi (cituje motiv z Vyšehradu) a jednomu z
prvních českých sci-fi filmů, zastoupenému samplem hlasu Zdeňka Štěpánka.
Podle mého nejlepší skladba na albu. Zde využil Muchow i svých hostů.
František Kop vytvořil příčnou flétnou ze začátku skladby
dokonalou symfonii. Další skladba Hunted By Demons je zase přikývnutí
Davidu Lynchovi. Opět musím dodat můj prvotní pocit z této skladby.
Je to hodně pomalá, jednoduchá a velice působivá skladba s jemnou
linkou v podobě šeptavého vokálu, který jen doplňuje sloupec zvuků,
stojících rozházeně v řadě za sebou. S poslední skladbou 1 + 1
= 11 jako by deska ústila přímo do vesmíru, natolik jsou její
hranice rozepjaté. Průlet vesmírem se stane naprosto reálnou myšlenkou
a hvězdy už nebudou tak daleko... |
